Prostřednictvím EDI si dnes s dodavateli vyměňuje doklady a informace většina velkých odběratelů nejen z kategorie rychloobrátkového zboží. Často se jedná o nutnou podmínku při dodávkách do obchodního řetězce.

Díky možnostem automatizovaného zpracování dokumentů na obou stranách jsou důvody takového prosazování EDI jasné – úspora času a nákladů, snížení chybovosti a zrychlení toku dokumentů. Jak se však k zavedení EDI má postavit dodavatel, který odběratelům posílá pouze několik málo dokladů za měsíc? Vyplatí se mu vůbec něco takového zavádět? Není lepší raději zaplatit případné sankce?

WebEDI: nejjednodušší způsob elektronické výměny dat

S vývojem IT technologií doznalo i EDI dynamického vývoje a již dávno jej není možné považovat za rigidní a drahý způsob komunikace pouze pro největší společnosti. Pokud si dodavatel vyměňuje s odběratelem řádově jednotky dokladů měsíčně, má možnost využít tzv. webEDI.

WebEDI pro dodavatele představuje nejjednodušší způsob, jak vyhovět požadavku odběratele na zprovoznění EDI komunikace. Příjem, zasílání a archivace EDI zpráv probíhá velmi jednoduše ve webovém prohlížeči, bez propojení s podnikovým systémem a za velmi nízkou cenu. Lze jej nasadit prakticky okamžitě, a to pro komunikaci se všemi EDI-ready obchodními řetězci, případně i dalšími partnery.

Kdy zvážit přechod na plnohodnotné EDI

V případě využití webEDI nedochází k propojení s podnikovým systémem firmy. Pokud tedy dodavatel chce mít doklad také ve svém systému, je nutné jej do něj ručně zadat. Toto je základní nevýhoda oproti „plnohodnotnému“ EDI, kde výměna dokladů probíhá přímo s podnikovým systémem. Pomoci v tomto mohou služby některých poskytovatelů, které umí automaticky vyplňovat celou řadu údajů z objednávek či z obchodních rejstříků a část práce tak ušetřit.

Dojde-li na straně dodavatele k nárůstu obchodních případů a zvýšení počtu vyměňovaných EDI zpráv, může se stát, že administrativa související se zpracováním dokumentů se stane časově neúnosná. Pak je nasnadě zvážit přechod z webEDI na klasické EDI, které je propojeno s podnikovým systémem a veškeré činnosti automatizuje.

Václav Kameníček
autor pracuje ve společnosti CCV Informační systémy
www.ccv.cz
fotografie: copyright CCV Informační systémy